Obsah stránky
NAHORUGeoglyfy na planině Nazca
Náhorní plošina Nazca - o rozloze asi 500 km² v nadmořské výšce asi 600 m - je dnes pouštní oblastí, ale je zřejmé,
že v období přibližně 200 př. n. l. – 800 let n. l. byla zemědělsky intenzivně využívána Indiány kultury Nazca.
Současné znalosti této kultury jsou poměrně skromné, protože se nedochovaly žádné písemné památky a samotný
zánik této civilizace není zcela vyjasněn.
Z dodnes ne zcela jasných důvodů vytvořili tito Indiáni na pouštní ploše více než 300 obrazců, většinou o rozměrech až několik desítek metrů, které jsou viditelné z letadla nebo vrtulníku. Často mají dlouhé rovné linie o délce až několika kilometrů.
Obrazce vznikly odstraněním 10-20 centimetrů povrchové tmavě zbarvené horniny až ke světle zbarvenému vápencovému podkladu. Z povrchu země jsou tyto obrazce nerozlišitelné a v moderní době byly objeveny až ve 20. letech 20. století, kdy byla zavedena letecká linka a piloti zaznamenali neobvyklé obrazce.
Nejvíce přijímanou teorií je to, že obrazce mají rituální náboženský význam a slouží jako způsob komunikace s nadzemskými bohy nebo jako obětina božstvům. Existují i teorie o mimozemském původu - vyslovil ji Erich von Däniken, kdy čáry měly být vytvořeny samotnými návštěvníky z kosmu při přistání nebo měly tyto návštěvníky naopak upoutat a vyzvat k přistání.
O geoglyfech a svých zážitcích z Peru nám bude vyprávět Karolína Hanzalová, účastnice expedice, která měřila geoglyfy.
Vernisáž výstavy fotografií, která bude doprovázena promítáním, se bude konat v knihovně v pondělí 4. června, výstava potrvá od 28. května do 31. srpna 2018.
PLAKÁT POZVÁNKA NA VERNISÁŽ
Fotogalerie
Z dodnes ne zcela jasných důvodů vytvořili tito Indiáni na pouštní ploše více než 300 obrazců, většinou o rozměrech až několik desítek metrů, které jsou viditelné z letadla nebo vrtulníku. Často mají dlouhé rovné linie o délce až několika kilometrů.
Obrazce vznikly odstraněním 10-20 centimetrů povrchové tmavě zbarvené horniny až ke světle zbarvenému vápencovému podkladu. Z povrchu země jsou tyto obrazce nerozlišitelné a v moderní době byly objeveny až ve 20. letech 20. století, kdy byla zavedena letecká linka a piloti zaznamenali neobvyklé obrazce.
Nejvíce přijímanou teorií je to, že obrazce mají rituální náboženský význam a slouží jako způsob komunikace s nadzemskými bohy nebo jako obětina božstvům. Existují i teorie o mimozemském původu - vyslovil ji Erich von Däniken, kdy čáry měly být vytvořeny samotnými návštěvníky z kosmu při přistání nebo měly tyto návštěvníky naopak upoutat a vyzvat k přistání.
O geoglyfech a svých zážitcích z Peru nám bude vyprávět Karolína Hanzalová, účastnice expedice, která měřila geoglyfy.
Vernisáž výstavy fotografií, která bude doprovázena promítáním, se bude konat v knihovně v pondělí 4. června, výstava potrvá od 28. května do 31. srpna 2018.
PLAKÁT POZVÁNKA NA VERNISÁŽ
Fotogalerie
29. květen 2018