Obsah stránky
NAHORU4. září oslavíme s radotínskou knihovnou významné výročí – 100 let od jejího založení. Za sto let své existence zažila nespočet stěhování, vyřazování i znovu vkládání titulů do knihovního fondu, ale vždy měla štěstí na pečlivé a obětavé knihovníky a knihovnice, kteří knihovnu provedli úskalím těch horších i pohodou těch lepších časů. Tato brožura je poděkováním všem těmto nadšencům a připomenutím, že knihovní kultura v Radotíně má své nezpochybnitelné místo již sto let a na svou knihovnu mohou být radotínští občané právem hrdí.
Před 1. světovou válkou působily v Radotíně knihovny na spolkovém principu: knihovny sokolská, hasičská a knihovna školní. Ta byla zřízena pro potřeby žáků, nákladem obce, roku 1857. Doplňována byla z výnosů školních akademií a díky úsilí učitelů a drobným darům místních občanů. Radotín měl v té době 47 domů a 499 obyvatel. Zásadní změnu přinesl 1. knihovní zákon č ze dne 22. července 1919. Zákon, podepsaný prezidentem T. G. Masarykem, ministerským předsedou Vlastimilem Tusarem, ministrem vnitra Antonínem Švehlou a ministrem školství a národní osvěty Gustavem Habrmanem, má dvanáct paragrafů a formu tzv. nařizovací. Nařizuje totiž obcím, aby "na doplnění a prohloubení vzdělanosti všech vrstev národa zřizovaly veřejné knihovny s četbou vzdělávací, naučnou i zábavnou, která má skutečnou hodnotu". Úplně vybudovaná knihovna se má skládat z půjčovny knih, čítárny časopisů a knihovny příruční. Náklady na zřízení a udržování veřejné knihovny se zabývá pátý paragraf. Má být zachována zásada, že náklady budou určovány podle počtu obyvatelstva, a to ročně od 30 haléřů do 1 koruny na každého obyvatele. Většina knihoven u nás vznikla právě díky tomuto zákonu a jednou z nich je i radotínská knihovna. Povinně byla obcí zřízena knihovní rada, která připravovala vznik knihovny, jmenovala knihovníka a dále měla za povinnost knihovnu spravovat a její činnost kontrolovat. V Radotíně byla knihovní rada zvolena 17. března 1921 a zahájila přípravné práce k zřízení knihovny. Všechny zdejší spolky a korporace, o kterých bylo známo, že mají svoje spolkové knihovny, byly požádány, aby knihy věnovaly nově zřizované obecní veřejné knihovně. Akce neměla úspěch: spolky žádost knihovní rady odmítly. Poté se knihovní rada obrátila ke všem zdejším občanům s prosbou, aby darovali starší, přečtené a odložené publikace. Peněžní sbírka vynesla celkem čtyři sta sedmdesát korun. Chlebová komise darovala ze svého čistého zisku knihovní radě dva tisíce korun na zakoupení knih a vnitřní zařízení knihovny.
Knihovna s nedělním výpůjčním dnem byla otevřena první zářijovou neděli roku 1921 v malé místnosti domu čp. 2, který tehdy už čekal na svou demolici. V roce 1922 bylo v knihovně týdně půjčeno okolo dvou set až tří set svazků. Protože se objevila stížnost na špatné zacházení s vypůjčenými knihami a na drahotu vazby, byla zavedena „černá kniha čtenářů“, kteří s knihami nešetrně zacházeli. Podle statistické zprávy z roku 1922 měla obecní veřejná knihovna ve svém vlastnictví celkem 442 svazků beletrie a četby naučné a 26 svazků časopisů. Knihovnu navštěvovalo 150 čtenářů a prvním obecním knihovníkem se stal Josef Třešňák, povoláním mechanik. Knihovnictví vykonával za odměnu jako vedlejší zaměstnání. Když byla v roce 1928 otevřena měšťanská škola, knihovna se přestěhovala do uprázdněné místnosti v čp. 23, do domu, kde dnes najdeme radnici.

V roce 1936 knihovna měla podle statistického výkazu již 2800 svazků a zapsaných čtenářů 256. Ti si půjčili 9209 svazků. Knihy se půjčovaly v neděli dopoledne. Obec na knihovnu přispěla částkou 4900 korun, na poplatcích za vypůjčené knihy se vybralo od čtenářů 1562,10 Kč. Za nové knihy, vazbu a opravy knih bylo zaplaceno 3541 Kč. Obecním knihovníkem byl v té době Kamil Ježek, předsedou knihovní rady p. Reimann.
Obecní knihovna, později přejmenovaná na Veřejnou lidovou knihovnu, dostala do vínku jednak časté stěhování, jednak časté násilné vyřazování knih. První zásah do knihovního fondu přišel v roce 1939 a s dalšími léty bylo vyřazování knih tzv. závadných a škodlivých, ale i nezávadných se závadnou předmluvou či doslovem, stále radikálnější. Roku 1939 začalo časté stěhování. Do tohoto roku zůstala knihovna v budově obecního úřadu, v letech 1939–1940 byla přemístěna do jedné ze sokolských šaten, od roku 1940 do roku 1944 do domu pana Šamonila na Betonce. Čtenářů bylo 190, průměrně ročně bylo půjčeno asi 10tisíc svazků. Roku 1944 byla přestěhována do budovy U Broulímů (Smalt). Ta ale musela být nejprve řádně vybavena, a tak zůstala uzavřena až do podzimu 1945. Do knihovního fondu se vrátily tituly během války zakázané a také byly odstraněny knihy protisovětské, které zůstaly jako připomínka protektorátu. V polovině měsíce září byla knihovna opět otevřena.
V roce 1945 bylo zakoupeno 125 nových knih a 100 knih starších, v knihovně pak bylo celkem 5000 svazků a navštěvovalo ji 260 čtenářů. Obecní dotace činila 15 000 korun. V květnu 1946 byl předsedou knihovní rady zvolen Ing. L Křepela a Vojtěch Rožďál se stal prozatímním knihovníkem.


Přírůstkový seznam z roku 1947 a výkaz z roku 1948
V roce 1947 byla k uctění památky T. G. Masaryka uspořádána celostátní akce, kdy měli občané přispět veřejné obecní knihovně nějakým darem. V době mezi 28. zářím a 28. říjnem tak radotínská knihovna získala 180 knih a 5945 Kč. O rok později byly pořízeny nové seznamy knih a svazky byly zabaleny. K 31. prosinci 1948 měla knihovna 5576 svazků.
Změnu v knihovnictví přinesl Vítězný únor. V letech těsně následujících se ustálil způsob řízení chodu veřejných knihoven, který vycházel z tehdy se upevňující ideologie. Muselo být vyřazeno mnoho publikací považovaných vládnoucím režimem za závadné a škodlivé. Veřejné lidové knihovny měly sloužit mimoškolní ideové a mravní výchově lidu a knihovník byl ten, kdo měl posuzovat vhodnost knih po stránce politické, umělecké, odborné a odstraňovat knihy nevhodné a zastaralé.

Začátkem 50.tých let knihovna přesídlila do budovy čp. 5 proti Koruně (dnes je na místě původní budovy nové komunitní centrum), kde zůstala až do roku 1990.
Od roku 1955 vedla knihovnu Marie Vacková. Pod jejím vedením byly pořádány tematické literární Večery poezie (např. Večer romancí v hudbě a poesii, Májový večer, Orientální večer, atd.), které byly hojně navštěvované.


Článek v časopise Vlasta z roku 1958

Nahoře vpravo Irena a Jan Kozákovi v melodramatu Vodník
uprostřed Naďa Procházková (Mašková)
dole Naďa Procházková, pí. Marie Vacková uprostřed
Mládež mohla soutěžit o titul vzorného pracovníka knihovny. Každý zúčastněný měl za úkol pomáhat při chodu veřejné knihovny - dostal přidělen díl knižního fondu, o který se částečně staral (zařazoval knihy zpět do poliček, měnil obaly knih, atd.). Závěr soutěže byl spojen s recitací a čtením, vítěz získal knihu.
Až do roku 1968 se v knihovně topilo uhlím v kamnech, knihy byly řazeny podle přírůstkového čísla, tedy podle data zařazení bez ohledu na žánr, v regálech byly dohromady knihy dětské i ty pro dospělé. 1. ledna 1968 byla knihovna převedena pod okresní knihovnu, která sídlila na Zbraslavi a byla provedena částečná rekonstrukce, např. zavedeno ústřední topení a vyměněna okna, pořízen nový nábytek. Aby bylo naplněno nařízení vlády, podle kterého byly obecní knihovny zařazeny do jednotné sítě s jednotnými výkazy a statistikami, byly knihy roztříděny na literaturu pro děti a pro dospělé a také byla rozdělena literatura naučná a beletrie. Knihy měli čtenáři k dispozici ve volném výběru. Po dobu rekonstrukce se půjčovalo v malé místnosti Červeného kříže naproti vrátnici u vjezdu do staré cementárny. Během prozatímního půjčování začaly knihovnice budovat jmenné a názvové katalogy a do katalogizačních lístků se začala vpisovat i anotace.
Knihovna byla středisková, tzn., že se starala i o knihovny v Kosoři, Třebotově, Chotči, Chýnici a Lochkově. Ty byly kromě vlastních dotací zásobovány také výměnným souborem knih z radotínské knihovny – knih, které si tamní knihovníci sami vybrali a „zapůjčili“ do své knihovny na několik měsíců, pak se soubory vyměnily. Aby pokryla poptávku, zaznamenala v té době radotínská knihovna velký nárůst knihovního fondu. Knihovna získala ocenění v soutěži BVLK – Budujeme vzornou lidovou knihovnu.
V té době skončila vedoucí Marie Vacková a od srpna 1968 knihovnu vedla Eva Rambousková.
Interiér knihovny v 60.tých letech:

Výpůjční pult, vpravo dětské oddělení

Police s naučnou literaturou, vpravo dětské oddělení
Prověrky po roce 1968 se nevyhnuly ani knihovnicím (z nadřízené zbraslavské okresní knihovny musela odejít pí. Obrová), ani knihám – spousta knih, které byly označeny jako nevhodné, byla vyřazena, vyžadovány byly akce k různým politickým výročím.
Od 1. července 1974, kdy byl Radotín připojen ku Praze, připadla knihovna pod Městskou knihovnu Praha a přišly pro ni chudé roky. Přišla nejen o výměnné soubory, které byly přesunuty do Černošic, ale stala se pro Prahu periferní knihovnou, o kterou nebylo pečováno a naopak, některé zajímavé publikace byly převedeny do pražské knihovny. Pokračoval systém jednotné sítě knihoven, vzniklo i nové značení naučné literatury – např. značka „K“ pro literaturu marxisticko-leninskou.
1. ledna 1983 se knihovna přesunula zpět pod Místní národní výbor Radotín, což umožnilo samostatný nákup knih a celkově větší samostatnost knihovny.
1. října 1988 se stala vedoucí knihovny Naďa Mašková, která se o knihovnu starala až do 30. června 2007.

Knihovna v roce 1990
Protože se ve zdech knihovny objevily trhliny a prostory byly v havarijním stavu, v říjnu 1990 byla knihovna přestěhována, dětské oddělení do Loučanské ulice a oddělení pro dospělé do Nýřanské ulice, do bývalé prodejny oděvů. Tam si ovšem pobylo jen krátce, protože dům byl restituován, a tak i oddělení pro dospělé bylo přestěhováno do Loučanské ulice, bývalé školní jídelny a poté klubovny Pionýrské organizace. Na větší rekonstrukci nebyly peníze, proto byly prostory jen částečně upraveny a vybaveny nábytkem z jiných knihoven.
V té době měla knihovna již přes tisíc čtenářů, kteří si vypůjčili přibližně 42 000 knih, ve fondu měla knihovna více než 39 tisíc svazků. Prostory se ovšem ukázaly pro dobře fungující a rozšiřující se knihovnu jako nedostatečné, a proto bylo rozhodnuto o zvětšení a zmodernizování. Knihovní fond byl přemístěn do náhradních prostor, vznikla náhradní půjčovna pro dospělé v Kulturním středisku „ U Koruny “ a oddělení pro děti v ZŠ Radotín, kde se půjčovalo do konce roku 2005.

Knihovna v roce 2004 v Loučanské ulici
Interiér knihovny v roce 2004:

Dětské oddělení

Oddělení pro dospělé

Oddělení pro dospělé

Vpravo knihovnice Marie Jahodářová provádí revizi knihovního fondu, rok 2004

Od 1. ledna 2006 byla knihovna zcela uzavřena, budova byla zásadně přestavěna a knihovní fond byl v budově Živnostenského úřadu v ulici U Starého Stadionu 1375 zpracováván do elektronické podoby.


2. října 2006 byla knihovna slavnostně otevřena jako moderní a plně automatizovaná. Slavnostního otevření se mimo jiné zúčastnila starostka Prahy 16 Hana Žižková a senátor za zdejší volební obvod, historik PhDr. Tomáš Grulich.

Na obrázku vlevo Hana Žižková a Tomáš Grulich
vpravo hovoří vedoucí knihovny Naďa Mašková



Interiér po otevření přestavěné knihovny roku 2006


Za povedenovnou rekonstrukci byla knihovna v letech 2007 a 2008 nominována do soutěže o titul „Knihovna roku“, titul sice nezískala, ale postoupila do užšího finále.
Od 1. července 2007 do 30. listopadu 2020 knihovnu vedla Ing. Irena Farníková s přestávkou od 1. března 2013 do konce roku 2016, kdy ji vystřídala Bc. Michaela Lašková. 1. prosince 2020 se vedoucí stala Mgr. Sabina Krejčí.
Knihovnice v roce 2007:

Zleva Ilona Pištěláková, Irena Pecková, Irena Farníková, Michaela Srbová (Lašková), Eva Hrabalová
V nové knihovně, která využívá automatický knihovní systém a používá elektronický on-line katalog, mají návštěvníci k dispozici šest počítačů s internetem, wi-fi připojení i možnost klidného posezení třeba s kávou. Knihovna se mohla vrátit k pořádání akcí pro veřejnost, probíhají zde besedy, autorská čtení a vernisáže výstav, které jsou v knihovně k vidění.
Půjčují se také audioknihy, společenské hry a od roku 2019 e-knihy, což bylo čtenáři pozitivně oceněno. Návštěvníci najdou k zapůjčení i cizojazyčné publikace – knihy v angličtině, němčině a francouzštině.

Z některých akcí pro veřejnost:

Rok 2010 a Vlnitá zahrada Marcely Haspeklové

2011 - obrazy Johna Hetzela a fotografie Vladimíra Douska

Výstava historických pohlednic Radotína a Halloween u knihovny

Beseda s Michaelou Klevisovou

Výstava obrazů Miroslava Kubového

Jarmila Vychodilová a Richard Fiala ve večeru věnovanému Jaroslavu Seifertovi

Vernisáž výstavy kreseb Ludmily Sadílkové

Grafika LucieT
Pro děti jsou pořádány exkurze, přednášky a besedy s autory. Rok 1918 přinesl novinku – jedno středeční dopoledne v měsíci je věnováno akci s názvem Narodil se čtenář, tedy těm nejmenším dětem.

Děti v knihovně:



Beseda s Ivanou Peroutkovou

Beseda o netopýrech

Beseda s Danielou Krolupperovou

Exkurze ze základní školy
Pravidelně se knihovna v červnu podílí na pasování prvňáků na čtenáře a v říjnu je během tradičního Havelského posvícení celý víkend otevřeno. Návštěvníci se mohou těšit na posvícenský bazar – výprodej knih vyřazených z fondu knihovny.

V roce 2014 zazářil web knihovny na soutěži Biblioweb – soutěži o nejlepší knihovnické webové stránky a ve své kategorii zvítězil.


V roce 2014 se v knihovně malovalo a zároveň knihovnice prováděly revizi knihovního fondu
Jako všechen společenský život i chod knihovny těžce ovlivnila pandemie nemoci covid 19. V roce 2020 se střídalo otevření a zavření knihovny s omezeným provozem, případně výdejem objednaných knih přes okénko a absencí všech akcí pro veřejnost. V květnu knihovna zaznamenala vzácnou návštěvu – ministra kultury Lubomíra Zaorálka, který chtěl vidět, jak se obecní knihovny vyrovnávají s těžkými podmínkami diktovanými epidemiologickou situací a natočil zde video propagující knihovny.

Lubomír Zaorálek se starostou Karlem Hanzlíkem a vedoucí knihovny Irenou Farníkovou


Do roku 2021 knihovna vstoupila opět uzavřením, opakovala se situace z předchozího roku, střídavě zavřeno, otevřeno, bezkontaktní výdej objednaných knih a situaci dovršil havarijní stav střechy, takže od konce července do konce srpna bylo zavřeno a knihovna dostala novou střechu. To vše samozřejmě mělo vliv na pokles čtenářů a počet výpůjček. Na konci roku 2019 bylo v knihovně zaregistrováno více než 1 600 čtenářů, kteří si půjčili cca 55 000 titulů, o rok později to bylo 1 340 čtenářů a 34 000 výpůjček. Knihovní fond se již od otevření rekonstruované knihovny pohybuje okolo 50 000 svazků.

Radotínské knihovnice od roku 2006:

Ing. Irena Farníková

Dr. Eva Hrabalová

Ilona Pištěláková

Irena Pecková

Zdenka Vodolánová

Bc. Michaela Lašková a Mgr. Sabina Krejčí

Radotínské knihovnice v roce 2019 a 2020
Můžeme jenom doufat, že ke stým narozeninám dostane knihovna další nadšené čtenáře, a ti budou moci plně využívat možností, které knihovna nabízí a pro knihovnu začne nová a veselejší kapitola její existence!
Sepsala Ing. Irena Farníková
v srpnu 2021

Seznam zdrojů:
Archiv Místní knihovny Radotín
Archiv Letopisecké komise Radotín
Kronika obce Radotín
Vzpomínky pí. Nadi Maškové
Místní knihovna Radotín
Loučanská 1406a
Praha Radotín, 153 00
tel.: 234 128 460
mail: knihovnaradotin@seznam.cz
web: www.knihovna-radotin.cz
Facebook: www.facebook.com/knihovnaradotin
Instagram: www.instagram.com/knihovnaradotin
Loučanská 1406a
Praha Radotín, 153 00
tel.: 234 128 460
mail: knihovnaradotin@seznam.cz
web: www.knihovna-radotin.cz
Facebook: www.facebook.com/knihovnaradotin
Instagram: www.instagram.com/knihovnaradotin
24. srpen 2021