ÚVODNÍ STRANA
MAPA STRÁNEK
Obsah stránky
NAHORULegenda Památné Lidické hrušně
Bývalá obecní hrušeň ze starých Lidic přežila vyhlazení obce v roce1942.
V té době to byl mladý stromek, zasazený v roce 1940. Ačkoliv Němci všechny ovocné stromy uprostřed obce vytrhali z kořenů, podařilo se této hrušni zasazené poblíž obecní studny přežít, ale jen proto, protože mu tlaková vlna, když rozstřelovali kostel, ulomila korunu. Pahýlu už pak nikdo nevěnoval pozornost.
Jenomže hrušeň obrazila a po osvobození v roce 1945 měla už zase pěknou korunku, i když poškození zůstává na kmeni patrné dodnes. Ten strom, němý svěděk lidické tragedie, přežil a dodnes si "pamatuje" všechno, co se kolem něj dělo.
Hrušeň stojí na stejném místě, kam ji paní Anna Peková společně s panem Václavem Vandrdlem před Lidicemi zasadili. Stojí tam už více než sedmdesát let a stále žije. Každoročně se u ní schází Občanský spolek Lidice, aby jí přivítal do nového jara a "naslouchal" jak "vzpomíná".
Roku 2007 byla hrušeň vyhlášena památným stromem České republiky. V roce 2012, díky iniciativě občanského sdružení Genové sady Tachov a Občanského spolku Lidice, byly na jaře odebrány rouby z památné Lidické hrušně, které byly naroubovány v genovém sadu v Tachově a takto vznikla první dceřiná hrušeň. Ta se od května 2012 stala "Poslem naděje", který bude v budoucnu rozdávat víru v přežití i takové apokalypsy, jako bylo vyhlazení Lidic.
Dceřiné stromy - roubovance - jsou vysazovány v místech, kde o ně obyvatelé projevili zájem a u nichž si budou připomínat to, co si Lidická hrušeň "pamatuje" - budou si připomínat Lidice.
Plakát
V té době to byl mladý stromek, zasazený v roce 1940. Ačkoliv Němci všechny ovocné stromy uprostřed obce vytrhali z kořenů, podařilo se této hrušni zasazené poblíž obecní studny přežít, ale jen proto, protože mu tlaková vlna, když rozstřelovali kostel, ulomila korunu. Pahýlu už pak nikdo nevěnoval pozornost.
Jenomže hrušeň obrazila a po osvobození v roce 1945 měla už zase pěknou korunku, i když poškození zůstává na kmeni patrné dodnes. Ten strom, němý svěděk lidické tragedie, přežil a dodnes si "pamatuje" všechno, co se kolem něj dělo.
Hrušeň stojí na stejném místě, kam ji paní Anna Peková společně s panem Václavem Vandrdlem před Lidicemi zasadili. Stojí tam už více než sedmdesát let a stále žije. Každoročně se u ní schází Občanský spolek Lidice, aby jí přivítal do nového jara a "naslouchal" jak "vzpomíná".
Roku 2007 byla hrušeň vyhlášena památným stromem České republiky. V roce 2012, díky iniciativě občanského sdružení Genové sady Tachov a Občanského spolku Lidice, byly na jaře odebrány rouby z památné Lidické hrušně, které byly naroubovány v genovém sadu v Tachově a takto vznikla první dceřiná hrušeň. Ta se od května 2012 stala "Poslem naděje", který bude v budoucnu rozdávat víru v přežití i takové apokalypsy, jako bylo vyhlazení Lidic.
Dceřiné stromy - roubovance - jsou vysazovány v místech, kde o ně obyvatelé projevili zájem a u nichž si budou připomínat to, co si Lidická hrušeň "pamatuje" - budou si připomínat Lidice.
Plakát
O Radotínské hrušni si můžete přečíst také na:
Hrušeň z Lidic
7.listopad 2018
